Osvobozené divadlo II
Do poetických komedií Osvobozeného divadla začala na počátku třicátých let stále silněji pronikat politická realita. Na jaře 1932 má premiéru hra Caesar, která je sice zasazena do antického Říma, obsahuje však množství aktualit a v jejím závěru, který se už odehrává v přítomnosti, přímo varuje před Hitlerem. O rok později uvádí Osvobozené Osla a stín, hru která se odehrává pro změnu v antickém Řecku. Původního konfliktu postávajícího z otázky, zda se má stín vrhaný oslem zpoplatnit, využijí dva politici pro prosazování vlastních mocenských zájmů. Že je třeba tento příběh číst jako komentář k aktuální situaci bylo nad slunce jasné ve chvíli, kdy byl v rámci představení přehrán záznam projevu Adolfa Hitlera. To samozřejmě vyvolalo značné kontroverze a po stížnostech německého velvyslanectví byli Voskovec s Werichem nuceni nahrávku Hitlerova hlasu vypustit.
Zatímco Voskovec s Werichem spřádali plány na náročné filmování, politický tlak na Osvobozené divadlo stále sílil a představení pravidelně narušovali pravicoví radikálové hlasitým projevováním nesouhlasu. Dvojice V+W se tedy rozhodla opustit divadelní prkna, aby se mohli naplno věnovat filmu. Bohužel však neuspěli, z velkolepých plánů sešlo a když se chtěli vrátit zpátky na svou scénu, byla již obsazena. Přestěhovali se tedy „za roh“ do dnešního divadla Rokoko, kde necelý rok působili pod hlavičkou Spoutaného divadla, než se roku 1936 vrátili jako Osvobozené do Paláce u Nováků. Ovšem ne na dlouho…