Werich a spolupráce se zahraničím
Poprvé se Jan Werich v zahraničním filmu objevuje již na počátku třicátých let, tehdy samozřejmě ve dvojici s Jiřím Voskovcem, s nímž natočil krátké skeče pro českou distribuci amerického Paramount Revue. Po jejich emigraci do Spojených států logicky množství zahraničních spolupráce výrazně narostlo. Nejprve měli problémy osvojit si cizí jazyk, do nelehkého úkolu se ale pořádně opřeli, a nakonec to dotáhli až na vysněnou Broadway, kde si zahráli klauny v Shakespearově Bouři. Dvojice V+W se svezla i na rozhlasových vlnách, když pro Office of War Information a posléze pro britské BBC vytvářeli humorné skeče určené po československé posluchače zakázaných stanic. Ve Státech se seznámili s Orsonem Wellesem, s nímž dokonce natočili kamerovou zkoušku. Ta však bohužel producenta nezaujala a ze spolupráce se slavným režisérem tak sešlo.
Ve druhé polovině padesátých let vedl Jan Werich divadlo ABC (do roku 1957 Divadlo satiry) a v jeho působení lze vysledovat snahy o překročení čistě tuzemských poměrů. Na scénu uváděl i hry západních autorů a snažil se souborem vyjíždět zahraničí. V roce 1958 se s představením Balada z hadrů (Die Lumpenballade) účastnili východoněmeckého festivalu Berliner Festtage, kde sklidili velký úspěch. Následné nabídky na hostování v Paříži či v Moskvě však musel soubor z politických důvodů odmítnout.
I za minulého režimu se však Janu Werichovi tu a tam dařilo opustit Československo a zdá se, že se pak svůj pobyt snažil spojit s krátkým natáčením. Vysvětluje to řadu zahraničních filmů, v nichž se objevuje, třebaže občas jen v několikavteřinových záběrech. Po těchto materiálech pátrají například Ondřej Suchý či Boris Jachnin a na kontě mají již značnou řádku objevů. Jana Wericha si všimli ve východoněmeckém filmu Italské capriccio, ve francouzsko-italsko-jugoslávské Pětadvacáté hodině či anglickém Assignment K. Ukázalo se, že Werich si měl zahrát dokonce padoucha v bondovce Iana Fleminga Vy jediný žijte dvakrát. Nakonec byl však přeobsazen.
Pro Jana Wericha byl zvláště od šedesátých let dále přirozenou spojkou se zahraničím Jiří Voskovec, který po únorovém puči emigroval podruhé a nadobro. Zůstávali spolu v kontaktu a v uvolněných předokupačních letech plánovali několik společných filmových i divadelních projektů. Vzhledem k historickým událostem však žádný neuskutečnili.