Ke staré pražské legendě o umělém člověku z hlíny a jeho tvůrci, rabínu Löwovi, se Werich obrátil již počátkem třicátých let, když ještě s Jiřím Voskovcem napsali hru Golem. V ní se již začínaly objevovat lehké politické narážky, přesto převažovala romantická a komediální nota. Voskovec s Werichem byli za hru kritikou oceňováni a i u publika měli velký úspěch. Součástí hry byla i Píseň strašlivá o Golemovi, k níž na slova Voskovce a Wericha napsal hudbu Jaroslav Ježek. Poslechnout si ji můžete na YouTube.
Z divadelního Golema pak vyšel v roce 1936 i francouzský film Le Golem, který režisér Julien Duvivier natáčel v barrandovských filmových ateliérech. Jména Voskovce a Wericha najdeme uvedena v titulkách jako autory námětu.
Slavnější filmové adaptace (alespoň v našem prostředí) se námět židovské legendy dočkal až v padesátých letech, kdy Jan Werich s Jiřím Brdečkou sepsali (volně inspirováni divadelní inscenací Osvobozeného divadla) scénář k Císařově pekaři – Pekařově Císaři. Pro stříbrné plátno hliněného Golema vymodeloval český sochař Jaroslav Horejc. Jiří Krejčík, kterého na pozici režiséra nakonec vystřídal Martin Frič, postavu Golema interpretoval jako atomovou energii, která je nakonec zkrocena a využita k výhradně mírovým účelům – pečení chleba.