Americký Ježek (Gershwin ze Žižkova)

11/11/18  11:00  Dopolední hudební matiné s PhDr. Jiřím Vejvodou v podkroví Werichovy vily.

Jaroslav Ježek a George Gershwin jako hudební fenomen své doby, jejich život a dílo. Jejich vrcholné období, vklad a dědictví slovem i hudbou s Jiřím Vejvodou.

Program:

• Gershwin a „nitky“ spojující jej s Antonínem Dvořákem a Dvořákovými americkými žáky;
• Gershwin: „jeho“ Paříž a profesní přátelství s Mauricem Ravelem;
• Ježek: jeho cesta ze Žižkova ke klasické hudbě, od slepoty k umění;
• Gershwin a Ježek: jejich vrcholná období (Broadway resp. Osvobozené divadlo);
• Gershwin a Ježek: jejich sestup a trpké konce (nemoc, osamění); jejich vklad a dědictví.

 

 

Datum: 11/11/2018

Čas: 11:00

Vstupenky: K dostání na www.goout.cz  a ve Werichově vile

Cena vstupenky: 190 Kč

 

OBJEDNAT VSTUPENKY

 

PhDr. Jiří Vejvoda

Vystudoval obor překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1976 diplomovou prací na téma Próza Johna Updika v překladech do češtiny. Poté působil do r. 1983 jako tlumočník ve svobodném povolání. Od roku 1981 publikoval titulní rozhovory se slavnými osobnostmi v časopisu Mladý svět (Elton John, Tina Turner, Donovan, ale také Miroslav Žbirka, Peter Nagy, Zuzana Kronerová atd.). Jako publicista a moderátor začal spolupracovat s Československým rozhlasem (od r. 1983) a Československou televizí (od r. 1985). Pro rozhlas připravoval a uváděl pořady jako Dobré jitro, Mikrofórum či 3×60 a to stereo. Na obrazovce ČT uváděl cykly Hudební aréna a Studio mladých. Vydal své první knížky: antologii světových písničkářů Víc než jen hlas (spoluautor František Novotný), cestopis Města z jiného těsta či knížku rozhovorů s československými hvězdami rocku a popu Nárok na rock. V letech 1990 a 1991 moderoval každotýdenní Hovory z Lán s prezidentem Václavem Havlem; byl rovněž zvláštním zpravodajem tehdejšího Československého rozhlasu z oficiálních zahraničních cest hlavy státu. Od r. 1990 do r. 2000 spoluuváděl (s Otou Nutzem) rozhlasovou talk show Káva u Kische; výběr z nejlepších rozhovorů byl vydán ve třech stejnojmenných svazcích. Ve druhé polovině 90. let se stal ředitelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha při České televizi. Poté byl šéfredaktorem Týdeníku Rozhlas, od r. 2002 šéfproducentem uměleckých pořadů a soutěží Českého rozhlasu a od r. 2004 do r. 2010 ředitelem stanice Český rozhlas 2 – Praha. Vyšly mu další autorské publikace, např. výběr z rozhlasových reportáží Svět uprostřed týdne či kniha rozhovorů Život se slepou bohyní, a také překlady z angličtiny jako antologie Toulky světem umění anebo příběh Nelsona Mandely a dalších spoluvězňů na Robben Island, nazvaný Víc než jen hra. Od r. 1995 dosud uvádí významné koncerty, například několik crossover turné s Lucií Bílou, Evou Urbanovou, Karlem Gottem, Petrem Dvorským, Helenou Vondráčkovou a Štefanem Margitou anebo zahajovací a závěrečné večery Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Moderuje též slavnostní události, například k výročí vzniku Československa v Rudolfinu nebo setkání prezidentů Visegrádské čtyřky či udělování Státních cen za literaturu a další umělecké obory. Často své moderování kombinuje s tlumočením především z a do angličtiny. Pro Českou televizi uvádí přímé přenosy i záznamy, např. od r. 1994 nepřetržitě Novoroční koncerty Vídeňských filharmoniků z Vídně. Rádio Classic FM vysílá od roku 2011 každotýdenní cyklus pořadů pod názvem Planetární předplatné, který J. Vejvoda připravuje a moderuje. Do Týdeníku Rozhlas přispívá od r. 2010 seriálem Co vysílá svět o rozhlasových stanicích všech kontinentů. Také však rozhovory s hvězdami operního nebe jako Plácido Domingo, José Carreras či Elina Garanča. Roku 2011 obhájil na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích rigorózní práci z mediologie na téma Výchovné a vzdělávací funkce veřejnoprávního rozhlasu.

V březnu 2014 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR členem Rady Českého rozhlasu. Do Rady ČRo jej navrhla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, získal 105 hlasů od přítomných poslanců. V květnu 2014 se stal místopředsedou a tiskovým mluvčím Rady ČRo. Na funkci místopředsedy rezignoval 25. listopadu 2015. Do funkce místopředsedy Rady ČRo však byl opět zvolen na konci dubna 2016 a následně i v dubnu 2018.